Je-li postižení TS těžší a není-li plně zvládnutelné předchozími prostředky, přistupuje se k léčbě léky. V dnešní době existuje značné množství moderních a kvalitních léčiv, které účinně pomáhají zmírnit projevy TS, a to jak projevy tikové, tak projevy poruch chování.

   U léků se musí pamatovat na to, že mohou mít nežádoucí vedlejší účinky. Lékař má povinnost seznámit pacienta s druhem léku, ozřejmit způsob jeho působení, zdůraznit omezení, která musí nemocný dodržovat při užívání léčiva (např. vyvarování se alkoholu) a upozornit na možná rizika spojená s dlouhodobou léčbou.

   Podstata účinkování léků je různá. Značná část léčiv působí tak, že snižuje nadměrnou činnost dopaminového systému v bazálních gangliích. (viz. příčina Touretteova syndromu)

   Nutno ale dodat, že léky sice zmírní potíže postiženého, není ale možné očekávat úplné a celkové vyléčení. TS je onemocnění celoživotní - chronické. Po vysazení léku se tedy zvýšené potíže obvykle objeví znovu. Proto je důležité předepsaný lék užívat pravidelně a svědomitě dle předpisu.

Možnosti léčby Touretteova syndromu bez využití léčiv

Základem kvalitní léčby je včasná a správná diagnóza. TS je však málo znám v laické i odborné veřejnosti. Nezřídka se stane, že lékař u postiženého projevy TS neodhalí.

Řada případů TS tak není vůbec rozpoznána a léčena. To může být způsobeno mj. tím, že pacient při návštěvě ordinace výrazně potlačí tikové projevy. Proto je dobré, aby byly příznaky TS doloženy další osobou, která pacienta dobře zná (např.: rodiči, partnerem) či videozáznamem. V některých případech lékař neurčí onemocnění TS proto, že ho mylně zamění za poruchu jinou. Aby se zamezilo podobným chybám, je nutné o TS důkladně a přehledně informovat nejenom širokou veřejnost, ale i lékaře, pedagogy, psychology atd.

Obvykle prvním, kdo si všimne u dětí projevů TS, je jeho rodič či učitel. Stává se, že nepoučený rodič považuje tiky za pouhé zlozvyky a projevy poruch chování za "zlobení". Neshledává tedy důvod, proč by měl se svým dítětem navštívit lékaře, a oddaluje tak diagnózu nemoci a její brzkou léčbu. První příznaky poruchy proto nesmějí být rodiči, popř. pedagogy, v žádném případě podceňovány! Pokud se u dítěte nějaké potíže typické pro TS vyskytnou, je nutné urychleně vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Včasný zásah výrazně napomůže ke snížení dalších možných komplikací.

Pacient musí být kvalitně a přiměřeně poučen o své nemoci, aby se zamezilo zbytečným pochybnostem o léčbě, druhu a závažnosti postižení. Všichni lidé, s kterými pacient s TS přichází do užšího kontaktu, by měli být seznámeni s podstatou jeho obtíží.

Projevy TS se dají velmi pozitivně ovlivnit vnějšími podmínkami. Léčebně působí dobrá výchova i přiměřený přístup ve škole. V příznivém prostředí část nemocných dokonce nemusí užívat žádné léky.

Prospěšné je také psychologické poradenství. Pomáhá pacientu řešit a překonávat různé potíže v komunikaci s ostatními, problémy ve škole, v práci i v rodině, přispívá k upevnění pacientova sebevědomí atd.

   Provádění zájmových činností má velmi příznivý vliv na nemocného. Velká část postižených TS udává, že jejich potíže vymizí, když jsou něčím zaujati. Např. při tanci, hraní divadla nebo kreslení tikové projevy zcela ustanou. Blahodárně působí i sport, především plavání, lyžování, cyklistika, jóga apod. Kolektivní hry s velkým podílem stresu při hře (např.: fotbal - vítěz/poražený, zodpovědnost za ostatní, chytání v bráně...) již tak vhodné nejsou.